Rakousko - Uhersko (do 28. října 1918)

1883
Prapočátky historie muzea spadají pravděpodobně do roku 1883, kdy František Egerle zpřístupňoval svou sbírku zbraní a jiných starožitností v domě čp. 376 (zvaný Pindulka).

1888
Velká živnostenská výstava, která se toho roku konala ve školní budově, ještě nepoložila základ muzeu jako takovému. Stejně tak jeho vznik nevyprovokovala ani Národopisná výstava v roce 1895.

1908
Vlastní muzeum však bylo zřízeno teprve 12. dubna 1908 jako odbor muzejní městské rady a byla mu vyčleněna místnost ve druhém poschodí Občanské záložny. Egerleho sbírka se stala součástí muzejních sbírek.

1913
7. dubna 1913 sepsali ústečtí manželé MUDr. František a Anna Barcalovi smlouvu pro případ své smrti o darování domu čp. 1 s pozemky. Objekt byl ve smlouvě určen pro zřízení muzea.

Československá republika (1918 - 1939)

1919
Dne 20. října 1919 byly muzejní sbírky přestěhovány do Klementina (čp.1 manželů Barcalových). Ještě téhož roku se ústecké muzeum stalo členem Svazu československých muzeí.

1922
Dům, nazvaný po předčasně zemřelém synovi Barcalových Klementinum, byl slavnostně otevřen a předán veřejnosti dne 4.6.1922. Muzeum bylo otevřeno pro veřejnost o svatodušních a velikonočních svátcích, prvního května a 28. října.

1931
Muzejní sbírky se rozmnožily natolik, že bylo nutné přemístit muzeum do jiných prostor. Pro tyto účely byla vytipována budova radnice, která se přestěhovala do jiných prostor. Původní radnice byla adaptována stavitelem Bartošem pod dohledem architekta Sokola, v roce 1931 byla dokončena a 12. května t.r. bylo muzeum otevřeno. V tomto vrcholném období byly otevřeny další instalované síně včetně přednáškového sálu a městské obrazárny.

1937
V roce 1937 se začaly vydávat Letopisy kraje a města Ústí nad Orlicí.

Protektorát Čechy a Morava (1939 - 1945)

1939
V roce 1939 německá okupační moc odvezla ze sbírek muzea všechny legionářské památky do Pardubic, zbylé sbírky pak do městské obrazárny, na půdu radnice a zpět do Barcalova domu (Klementina). Z Barcalova domu však musely být znovu vystěhovány taktéž do půdních prostor radnice, neboť v čp. 1 byl v roce 1942 zřízen zásobovací úřad.

1942
V tomto roce byly německými policisty odvezeny také nejstarší zbraně.

1945
Začíná působit vlastivědná komise.

Československá republika (1945 - 1959)

1950
Záznamy o muzeu z těchto let jsou velice kusé. V roce 1950 se o něm hovoří ve spojitosti s oslavami 700 let města.

1952
Dále je známo, že byl v roce 1952 předán veškerý písemný materiál a knihovna okresnímu archívu.

1959
Teprve v roce 1959 byla svolána schůze muzejního kroužku při Osvětové besedě a Okresní vlastivědné komisi za účelem obnovení muzea, které bylo otevřeno 1.5.1959 v adaptované budově čp. 376 (Pindulka).

Československá socialistická republika (1960 - 1989)

1964 - 1966
Léta 1964 - 1966 znamenají pro ústecké muzeum likvidaci v plném rozsahu. Představitelé města nejeví, na rozdíl od občanů, zájem o sbírky, které se rozdělují do muzeí ve Vysokém Mýtě, v Pardubicích, případně jsou ponechány svému osudu na půdě Osvětového domu, řada z nich je nabídnuta starožitníkům a také fyzicky likvidována. Zbytek je uložen do uzamykatelného depozitáře na radnici.

1970 - 1971
V koncepci muzeí z roku 1970 zcela chybí přiřazení sběratelské lokality Ústí nad Orlicí některému ze stávajících muzeí. Sice se vyskytují tendence o oživení muzejní činnosti, ale vzhledem k úsilí nepředimenzovat muzejní síť vzniká v roce 1971 v secesní Hernychově vile pouze Památník revolučních tradic, jako oddělení nejnovějších dějin Okresního muzea ve Vysokém Mýtě.

1987
Po 17 letech toto oddělení začíná plnit také úlohu městského muzea a může přijímat i trojrozměrný materiál se vztahem k městu.

ČSFR (1990 - 1992) a Česká republika (od 1993)

1990
Městské muzeum v Ústí nad Orlicí bylo de facto znovu obnoveno (po 35 letech) dne 1.4.1990 a jeho zřizovatelem se stalo Město Ústí nad Orlicí. Jako jeho sídlo byla vybrána budova čp. 932 na ulici Československé armády.

1993
Po statických problémech budovy musely být po třech letech výstavní prostory omezeny a později zrušeny. Začaly se hledat nové prostory pro muzeum.

1994 - 2003
Muzeum vystavuje v sále Rieter - Elitex (1996 - 1997), v č.p. 7 na Mírovém náměstí (1994 - 1996, 1998 - 2003) a v letech 2003 - 2005 částečně i v Hernychově vile.

2006
Řešení se našlo v prvním desetiletí 21. století. V roce 2006 jsou pro muzeum k dispozici depozitáře v budově Kulturního domu na Smetanově ulici. Výstavní a provozní prostory by pak měly být opět v secesní Hernychově vile.

2008
26. dubna 2008 byla zrekonstruovaná Hernychova vila slavnostně otevřena a Městské muzeum v Ústí nad Orlicí s rozšířenou funkcí o činnost Kulturně společenského centra česko-polského příhraničí zde zahájilo svou výstavní činnost. Instituce mohla začít celoročně zpřístupňovat své výstavy ve stabilních otevíracích hodinách denně kromě pondělí, ve všedních dnech zůstaly zachovány provozní hodiny lehce přístupné knihovny a badatelny a prohlídka objektu byla navíc obohacena o možnost vyhlídky z jeho věže. Kromě koncertů, přednášek a literárních pásem začaly v hale vily probíhat v poslední sobotu v měsíci i svatby. V suterénu budovy se otevřela restaurace a 17.září 2008 se slavnostně v zahradě odhalil odlitek Kociánova Mrtvého Ábela.
Muzeum v tomto roce zpřístupnilo návštěvníkům 15 výstav.