Vhodné pozemky ke stavbě vily byly získány stržením čtyř domů. Původní projekt nebyl při stavbě dodržen — odlišnosti se týkají postranního schodiště, jižní fasády s balkónem ve druhém patře a balustrád u terasy místo kovového zábradlí.
Během existence vila nedoznala razantních úprav. Zásadní bylo zasklení zimní zahrady firmou Tošovský v roce 1927. V letech 1952–1953 byl proražen vstup v suterénu vedle zimní zahrady.
Po roce 1951 sloužila vila jako školicí středisko, později hudební škole, knihovně či Domu osvěty. Od roku 1971 zde sídlil Památník revolučních tradic — dnes Městské muzeum v Ústí nad Orlicí.